Jdi na obsah Jdi na menu

Dějiny obce Kublov

20. 3. 2014


Kublov

Dějiny obce jsou nerozlučně spjaty s historií vrchu Velíz, který se vypíná nad Kublovem do nadmořské výšky 595m. Svojí polohou tvoří dominantu západní výspy křivoklátských lesů mezi rakovnickou plošinou a brdskou pahorkatinou na západním okraji středočeského kraje. Jeho název pochází od jména pohanského boha Velese a v této době byl pohanským obětištěm se svatyní. Již na úsvitu našich národních dějin, se zapsal událostí dokumentovanou ve starých českých kronikách a stal se tak dokladem české státnosti. V roce 1003 zde byl na lovu zajat nepřátelskými Vršovci Přemyslovský kníže Jaromír. Na věčnou památku své záchrany nechal na tomto místě postavit kapli sv. Jana Křtitele, která byla později přestavěna na chrám stejného názvu a tak se Velíz stal centrem křesťanství v této části Čech. V jeho blízkosti probíhala spojnice mezi zemskými stezkami a jedna z přilehlých lokalit se nazývá Varta a značí tak místo, kde byla tato cesta střežena místními poddanými. Velíz je vyhledávaným místem turistů a návštěvníků nejen pro své historické památky, ale také pro svoji výhodnou polohu, neboť převyšuje okolní krajinu a je místem dalekého výhledu do kraje. Pěkný je pohled na Žebrák a Točník, oblast Brd a za dobré viditelnosti až na vrcholky Krušných hor. Vrch Velíz (595 m n. m.) se nachází nad vesnicí Kublov v okrese Beroun asi 20 km západně od Berouna na okraji křivoklátských lesů. Archeologické vykopávky zde potvrdily nález pravěkého sídliště, které zde bylo i v době keltské a slovanské. Ve slovanských dobách zde byl uctíván bůh Veles, ochránce stád a pastýřů. Dnes je na něm postaven křesťanský kostelík Narození svatého Jana Křtiele se hřbitovem. Blízko vrcholu vyvěrá pramen (jeho voda má v zimě i v létě stejnou teplotu) a kdysi zde bývala i skalka s jeskyní.

Chronologický přehled dějin Velízu:
r. 1003 přepadení knížete Jaromíra Vršovci
r. 1004 - 1012 postavení kaple sv. Jana Křtitele
r. 1037 kníže Břetislav daroval Velíz benediktskému řádu, který zde postavil klášter s chrámem sv. Jana Křtitele a proboštství
r. 1205 za krále Václava I. byly původní dřevěné stavby nahrazeny zděnými. Za celou dobu existence této instituce se zde vystřídalo 12 proboštů.
r. 1421 klášter i kostel vypáleny husity
r. 1425 Velíz přidělen k točnickému panství
r. 1603 první oprava zničeného kostela, klášter již nebyl obnoven
r. 1605 zvonařský mistr Flemík z Rakovníka dodal zvon o váze 15q, který se zachoval do dnešní doby
r. 1770 - 1774 další oprava kostela, přestavba v barokním slohu
r. 1787 za vlády Josefa II. zde náboženský fond postavil faru